|
|
Porovnání obtížnosti porodů u různých plemen skotu ve vybraném chovu
Kozlová, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komplikovaných porodů v závislosti na plemenné příslušnosti a užitkového typu. V této práci jsou shrnuta tři základní plemena odlišného užitkového typu, která jsou chována v ČR. Dále se práce zabývá popisem estrálního cyklu, inseminačními metodami, obdobím březosti a následným porodem. Při porodu je především kladen důraz na jeho průběh. Proto se práce zabývá také vnitřními a vnějšími faktory. Tyto faktory nejsou vždy ovlivnitelné, ale některé z nich mohou být ovlivněny chovatelem nebo přímo šlechtěním. Pro porod je důležité také včasné odhalení uhynulého plodu. Na průběh samotného porodu má poměrně velký vliv to, zda je porod asistovaný a jestli je případná asistence prováděna vhodným způsobem. Podle toho, v jaké míře byla vyžadována asistence se také celkový průběh porodu hodnotí. V této práci byl zhodnocován průběh porodů v chovu Českého strakatého skotu a chovu plemene Charolais. Obě tyto plemena byla chována v podniku ZEAS Lysice a.s., který se nachází v jihomoravském kraji. Výsledky průběhu porodů byly srovnávány podle plemenné příslušnosti, roku telení a zda se jednalo o prvotelky nebo starší krávy. Analýza dat prokázala u plemene Charolais výrazně vysoký výskyt žádoucího průběhu porodů, a to až v 99,28 %. Český strakatý skot vykazoval vyšší výskyt nežádoucích porodů, který tvořil 1,72 %. Dále bylo prokázáno, že u starších krav dochází k lepším průběhům porodů než u jalovic. Při analýze roku telení nebyl prokázán jeho vliv na průběh porodu.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukce a mléčné užitkovosti v konvenčním a ekologickém chovu dojnic
Širůčková, Karolína
V této práci bylo řešeno vyhodnocení vybraných reprodukčních a užitkových parametrů v konvenčním a ekologickém chovu českého strakatého skotu. Za konvenční podnik bylo vybráno stádo plemenic z AZOS, s. r. o. Zakřany a za ekologický chov byla zvolena Ekofarma Branná. Výzkumem bylo zjištěno, že věk jalovic při prvním otelení byl výrazně vyšší v ekologickém chovu (43 x 26 měsíců). Délka mezidobí byla vyšší u konvenčního podniku (387 x 338 dnů), kde také docházelo k obtížnějším porodům. Způsob hospodaření měl vliv i na výši dojivosti, která byla vyšší v konvenci (32 x 12 kg mléka), stejně tak zde byl i vyšší obsah bílkovin (3,59 x 3,22 %), laktózy (4,92 x 4,68 %) a TPS (9,21 x 8,63 %). Ekologická farma dosahovala vyššího průměrného obsahu tuku (4,04 x 3,77 %), hladiny VMK (1,05 x 0,59 mmol/100g tuku) a počtu somatických buněk (261 x 175 tis. /ml). Naopak nebyl prokázaný vliv způsobu hospodaření na tyto hodnocené parametry: počet a pohlaví narozených telat, poměr otelených krav a jalovic, podíl vícečetných porodů a mrtvě narozených telat, obsah močoviny, kaseinu, kyseliny citronové, acetonů a ketonů.
|
|
|
Pozice a výkonnost zemědělského podniku v současném prostředí agrobyznysu České republiky
Hrdličková, Lucie
Diplomová práce se věnuje pozici a výkonnosti zemědělského podniku v současném prostředí agrobyznysu České republiky. V práci je charakterizován vybraný zemědělský podnik, kterým je PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. Předmětem podnikání je rostlinná, živočišná a ostatní výroba. Významným odvětvím zemědělského podniku je komodita mléko a produkce bioplynu. Pro vyhodnocení ekonomické situace podniku byly použity vybrané ukazatele finanční analýzy. Na jejich základě je možné konstatovat, že podnik se nachází v přijatelné finanční situaci. Na podněty z vnějšího prostředí dokáže prostřednictvím svých strategických rozhodnutí vhodně reagovat. Práce upozorňuje na hlavní milníky strategických rozhodnutí a jejich příčiny. Zamýšlí se také nad možnými budoucími hrozbami.
|
|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic v chovu s automatizovaným systémem krmení a dojení
Záboj, Dominik
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu změny technologie zakládání krmiva (klasické zakládání krmné dávky krmným vozem vs. automatizované zakládání krmiva) na obsah mléčných složek, zejména na koncentraci močoviny jako ukazatele vyrovnanosti krmení v průběhu času. Pro analýzu obsahu mléčných složek ve vztahu k vyrovnanosti krmné dávky byly použity individuální vzorky z kontroly užitkovosti, bazénové vzorky analyzované mlékárnou a stádové průměry z dojícího robota Lely Astronaut A4, které byly získávány od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Výsledky práce dokumentují, že změna technologie krmení neměla pozitivní ani negativní vliv na obsah mléčných složek. V rámci statistického vyhodnocení byl zjištěn pouze průkazný rozdíl v počtu somatických buněk v mléce (p < 0,01). Další hodnocené parametry složení mléka (bílkovina, tuk, laktóza, močovina) nebyly změnou technologie krmení průkazně ovlivněny (p > 0,05). V korelačním testu mezi bazénovými vzorky a individuálními vzorky byla zjištěna statisticky průkazná korelace u močoviny (r = 0,66), tuku (r = 0,45) a počtu somatických buněk (r = 0,63) na hladině významnosti p < 0,05. Korelační analýza výsledků vyšetření mléka z robotického dojení s daty z bazénových vzorků a z individuálních vzorků kontroly užitkovosti však přinesla rozporuplné údaje, kdy pozitivní korelace byla zjištěna jen mezi průměrným počtem somatických buněk z robotické dojírny a individuálními vzorky z KU (r = 0,22). V souboru vyšetření individuálních vzorků mléka z KU (n = 2112) byla provedena korelační analýza mezi všemi stanovovanými složkami. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (p < 0,05) mezi koncentrací bílkoviny a tuku (r = 0,82), laktózy a tuku (r = 0,68), počtu somatických buněk a tuku (r = 0,13), močoviny a tuku (r = 0,45), laktózy a bílkoviny (r = 0,80), počtu somatických buněk a bílkoviny (r = 0,13), močoviny a bílkoviny (r = 0,47) a u močoviny a laktózy (r = 0,45). Z výsledků je zřejmé, že výsledky analýzy mléka z robotické dojírny se odlišují od standardně zjišťovaných hodnot při kontrole užitkovosti i při vyšetření bazénových vzorků mléka, které se tak jeví ke kontrole výživy a metabolismu jako vhodnější.
|
|
|
Analýza hospodaření vybraných ekologických farem
Peichlová, Zuzana
Diplomová práce se zabývala analýzou vybraných produkčních a reprodukčních faktorů u dojnic českého strakatého skotu. Data byla získána ze tří ekologických farem a jedné konvenční pro porovnání. Majitelé chtěli zůstat v anonymitě. Tyto data byla získána ze záznamu kontroly užitkovosti a ze zootechnické evidence za roky 2020, 2021 a 2022. Z produkčních ukazatelů byly sledovány tyto faktory denní nádoj, počet laktací, obsah tuků (%), obsah bílkovin (%), obsah somatických buněk (tis./ml), počet narozených a odchovaných telat a brakace (%). Z reprodukčních ukazatelů byly sledovány tyto faktory inseminační index, inseminační interval, servis perioda, mezidobí a zabřeznutí po první inseminaci (%). Ze zjištěných údajů vyplývá, že produkční ukazatelé na ekologických farmách nejsou nejhorší a na farmě konvenční jsou problematické pouze počty somatických buněk a počty narozených a odchovaných telat. Reprodukční ukazatelé nám ukazují opět lepší hodnoty na ekologických farmách, farma konvenční vykazuje horší ukazatele.
|
|
|
Vztah bezrohosti k mléčné užitkovosti u plemene český strakatý skot
Buřvalová, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá vlivem geneticky podmíněné bezrohosti na para-metry mléčné produkce v nynější populaci českého strakatého skotu. V teoretické části podává přehled dosavadních poznatků v oblastech anatomie, ontogeneze a genetiky rohů, mléčné produkce a českého strakatého skotu. V praktické části pak za účelem prozkoumat možnosti detekce těchto mutací bylo provedeno zhodnocení fenotypu (ro-hatost/bezrohost a s bezrohostí asociované fenotypové odchylky) a dále byla provede-na optimalizace metodiky a následné testování mutací způsobujících bezrohost zalo-žených na metodách PCR + ELFO a Sangerově sekvenování. Tato kombinace metod testování bezrohosti se ukázala být účinnou a byl tak navržen jednoduchý test k detekci bezrohosti u plemene ČESTR vhodný k dalšímu testování na větším souboru zvířat. V další části se tato práce zabývá statistickým zpracováním (jednofaktorová ANOVA a GLM) výsledků genomického testování na bezrohost, které bylo porovná-váno s genomickými a fenotypovými hodnotami parametrů mléčné užitkovosti - doji-vostí (kg mléka), obsahem tuku (%) a bílkovin (%). Bylo potvrzeno, že geneticky podmíněná bezrohost pravděpodobně nemá přímý negativní vliv na dojnost, a obsah tuku v mléce. U obsahu proteinu se ale negativní vliv bezrohosti nepodařilo vyvrátit.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.